
Každé dítě má jinou představu o budoucnosti. Jsou děti, kterých když se zeptáte, co by v budoucnu chtěli dělat, řeknou vám, že chtějí být něčím, co například vídáme v pohádkách nebo že chtějí být něčím, co ani neexistuje. Je jasné, že než děti vyrostou, to, čím chtějí být, se ještě několikrát změní, takže na konec budou něčím úplně jiným, než tím, čím jako dítě chtěli být.
Pokud něčím chtějí být malé dívky, pak většinou princeznou. Dnes je ale velmi malá pravděpodobnost, že by se něco takového splnilo. Kolikrát je to na konec tak, že jakmile daná dívka vyroste, ráda vzpomíná na to, že si jako malá přála být princeznou, ale tím to končí.
Kdybychom se zaměřili na malé chlapce, pak bychom zjistili, že ti kolikrát dlouho neví, čím by jednou chtěli být. Na konec si zvolí to, co je nejvíce láká, ale mnohdy v dětství nemají představu o tom, čím by chtěli být.
Dívky a chlapci to mají jinak. Jestli je ale něco důležité, pak je to to, aby člověk jednou dělal takovou práci, která jej bude bavit a která jej uživí, protože něco takového je velice důležité.
Je dnes mnoho lidí, kteří dělají práci, která je nebaví a která je pomalu ani neuživí. Něco takového rozhodně není ideální.
Je zapotřebí, aby člověka práce, kterou dělá, bavila a to proto, aby daný člověk nebyl nešťastný. Když tomu tak je, je dost možné, že s daným člověkem nebude možné se ani pobavit, jelikož nebude mít na nic a na nikoho náladu.
Děti si kolikrát myslí, že každá práce na světě je prací zábavnou, takže pokud to například dopadne tak, že nebudou zrovna princeznou, přeci jen budou jednou dělat něco, co je bude bavit. Dnes je to o tom, že si člověk musí určitou práci vyzkoušet, aby zjistil, jestli ji zvládne dělat a případně, jak dlouho jí zvládne dělat.
Uvidíte, že i když dnes vaše dítě může tvrdit, že jednou bude princeznou, na konec bude mít takovou práci, ve které bude dané dítě spokojené a nebude mu nic chybět i když princeznou nebude.